|
|
Namrzavost zemin a materiálů v podloží vozovek
Mašek, Jakub ; Zajíček, Jan (oponent) ; Stehlík, Dušan (vedoucí práce)
Tato předložená diplomová práce se zabývá problematikou stanovení míry namrzavosti zemin v podloží pozemních komunikací. V teoretické části jsou porovnány způsoby zkoušení namrzavosti v České republice a ve vybraných zemích Evropské unie a dále je zde popsán vývoj indexu mrazu v České republice. Praktická část je zaměřena na laboratorní zkoušení namrzavosti zadaného vzorku zeminy přímou metodou mrazových zdvihů. Dále se pak zabývá simulací pronikání mrazu podložím a možností zkrácení doby zmrazování při přímém zkoušení namrzavosti.
|
|
| |
|
|
Posouzení aktuálního stavu kalamitních holin na revíru Buková a potřeb melioračních opatření (lesní správa Černá Hora)
Šmíd, Petr
Tématem práce je vodní režim v lesním prostředí na konkrétní lokalitě (revíru Buková) v souvislosti s proběhlou kůrovcovou kalamitou a tím spojeným rozsáhlým odlesněním krajiny. Po obecném seznámení s problematikou vody v krajině práce plynule přechází v podrobný popis zájmového území, tj. revír Buková, a podrobnější popis souvisejících porostních skupin. Zachycuje období před kůrovcovou kalamitou, a srovnává jej s aktuálním obdobím. Kromě vodního režimu je zde v konkrétním porostu srovnán i ekonomický stav – ušlý zisk, který z důvodu kůrovcové kalamity nastal. V práci je dále za pomocí jednoduchých metod zhodnoceno současné meliorační opatření a způsob obnovy lesa.
|
|
|
Vliv vodního režimu a obhospodařování na produkční schopnost travního porostu
JANDA, Jiří
Bakalářská práce se v první části věnuje rozdělení, významu trvalých travních po-rostů, správnému obhospodařování travních porostů a udržování optimálního vod-ního režimu. Voda je nezbytná pro fotosyntézu a růst rostlin, a proto její dostupnost ovlivňuje množství a kvalitu produkované biomasy. V práci je popsána literatura zabývající se vodním režimem, jako jsou srážky, propustnost půdy, dostupnost pod-zemní vody a její vliv na produkční schopnost travního porostu. Dále jsou popsány techniky obhospodařování, jako jsou hnojení a ošetřování, které mohou pomoci udržet vhodný vodní i výživný režim pro travní porost. Ve druhé a třetí části bakalářské práce jsou výsledky zkoumaní spásaného i sečené-ho travního porostu na různém stupni vodního režimu a zatížení zvířaty ležící na lokalitě Malá Chmelná. Dále jsou zde popsány klimatické podmínky lokality. Je zpracován botanický stav travního porostu. Je vyhodnocen vliv zatížení a vodní-ho režimu na stav a produktivitu sledovaných travních porostů. Se vzrůstajícím vodním režimem klesala pokryvnost hodnotných trav a jetelovin a vzrůstal podíl sítinovitých a šáchorovitých druhů. Byla navržena opatření (hnojení a přísevy) ke zlepšení druhového složení porostu.
|
|
| |
|
|
Možnost obnovy mokřadních ohrožených biotopů ze semenné banky na příkladu slaniska
ČÍŽKOVÁ, Eva
Během několika posledních desetiletí dochází k masivnímu narušování a mizení přírodních biotopů, což má za následek ústup nebo zánik druhů rostlin, jež jsou na tyto biotopy vázané, čímž se snižuje druhová bohatost dané oblasti. Nicméně některé druhy rostlin produkují semena, která si v půdě uchovávají klíčivost po dlouhou dobu, tudíž se v semenné bance mohou nacházet druhy, které se na dané lokalitě již nenachází nebo nachází jen ve velmi malé míře, a proto teoreticky může být půdní semenná banka zdrojem těchto druhů a může být využita při obnovách druhového složení na dané lokalitě. V této bakalářské práci byla v ex-situ podmínkách zkoumána půdní semenná banka z nejrozsáhlejšího vnitrozemského slaniska v České republice, které se nachází u jihozápadního okraje rybníka Nesyt na jižní Moravě. Předmětem výzkumu byl především počet jedinců jednotlivých druhů vyklíčených ze semenné banky. Současně s tím bylo testováno, zdali různá výška hladiny vody v substrátu má vliv na četnost druhů a druhové složení rostlin vyrostlých ze semenné banky. Z půdní semenné banky slaniskového biotopu vyrostlo 44 taxonů, z toho 18 z těchto taxonů je na území České republiky klasifikováno v kategoriích ohrožené nebo vzácné. Dohromady bylo zaznamenáno 1233 jedinců rostlin, přičemž nejvíce jedinců bylo zařazeno do druhu Plantago uliginosa (jitrocel chudokvětý) a Juncus compressus (sítina smáčknutá), jejichž jedinci tvořili více jak polovinu z celkového počtu jedinců, zatímco počet jedinců ostatních taxonů se nejčastěji pohyboval v rozmezí od 1 do 10 jedinců. Testování vlivu výšky hladiny vody na četnost druhů a druhové složení ukázalo, že více druhů rostlin vyklíčilo za podmínek, při nichž se hladina vody nacházela pod úrovní substrátu než za podmínek, při kterých byl substrát trvale zamokřen až zaplaven.
|
|
|
Posouzení vlivu revitalizačních opatření vybraných horských vrchovišť v povodí horní Vydry na jejich vodní režim
Doležal, Tomáš ; Kocum, Jan (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Posouzení vlivu revitalizačních opatření vybraných horských vrchovišť v povodí horní Vydry na jejich vodní režim Abstrakt: Vliv horských vrchovišť na odtokový režim je i přes celou řadu výzkumných projektů dosud ne zcela objasněné téma. Zejména v NP Šumava se nachází několik rašelinišť, která v minulosti byla pod silným antropogenním tlakem. Následná revitalizační opatření měla zmírnit následky těchto zásahů do krajiny, zastavit degradaci těchto cenných biotopů a napravit narušený vodní režim rašelinišť. Práce je tak zaměřena zejména na kolísání hladiny podzemní vody a odtokový režim v povodí Rokytky a Cikánského potoka, která se nachází v jádrové zóně Šumavy. Práce navazuje na autorovu bakalářskou práci s názvem "Revitalizační opatření horských vrchovišť a jejich vliv na dynamiku odtoku v pramenné oblasti Otavy." Obsahuje experimentální výzkum vlivu odvodňovacích kanálů a revitalizačních opatření na kolísání hladiny podzemní vody. Dále je věnována pozornost zjištění míry meteorologických vlivů na změny hladiny podzemní vody. Práce se také zaměřuje na hodnocení stavu revitalizací a jejich možným vlivem na odtokový režim. Klíčová slova: horská vrchoviště, revitalizační opatření, Šumava, vodní režim
|
|
|
Vodní režim půd rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě uhlí
Cejpek, Jiří ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Moldan, Bedřich (oponent) ; Tesař, Miroslav (oponent)
Tato disertační práce porovnává vodní režim rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě hnědého uhlí se zvláštním zřetelem na vývoj hydrologických vlastností půd, které jsou určující pro pohyb a zadržování vody v půdě. Zásadní vliv na zásobu půdní vody má technologie zakládání výsypky a její stáří, které spoluurčuje rozvoj vegetace. Během rozvoje půd na výsypkách se zvětšuje polní vodní kapacita a tím schopnost zadržovat vodu, zvětšuje se ale i bod vadnutí. Tyto změny souvisí s akumulací organické hmoty v půdě a s rozpadem jílovců na částice o velikosti fyzikálního jílu. Rozvoj schopnosti výsypkových půd vázat vodu je větší na rekultivovaných stanovištích, kde dochází k rychlejšímu rozvoji svrchního organominerálního horizontu, je zde však větší i bod vadnutí a spotřeba vody. Na nerekultivovaných stanovištích dochází k rozvoji půdního substrátu pomaleji. Celkově jsou, ale rozdíly ve vodním režimu mezi rekultivovanými a nerekultivovanými plochami malé.
|
|
|
Jak ovlivňují faktory klimatické změny fenologii a fyziologii vybraných druhů dřevin středoevropského lužního lesa?
Vokálová, Karolína ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Lužní lesy jsou na biodiverzitu bohaté ekosystémy vyskytující se na mnoha místech střední Evropy v blízkosti vodních toků, které jsou v průběhu roku dočasně zaplavovány. V současnosti lužní lesy čelí změnám prostředí souvisejících se změnou klimatu, jako je např. vysoká teplota, sucho, zvýšené hodnoty CO2 či nadměrné záplavy. Na tyto změny dřeviny reagují posunem jarních fenologických fází, u různých druhů dřevin dochází k stále časnějšímu nástupu rašení pupenů. Dále dochází k různým fyziologickým, anatomickým i morfologickým adaptacím na tyto změny klimatu, čímž se rostliny snaží vyhnout poškození. Na reakci na měnící se vlivy prostředí má vliv mnoho endogenních faktorů, jako je míra tolerance k záplavám, typ stavby dřeva, postavení druhu dřeviny na škále izohydrie- anizohydrie, stáří rostlin, ale také faktory externí, jako je míra působení stresového faktoru i doba jeho trvání. Do budoucna se předpokládá další nárůst průměrné teploty, koncentrace CO2 v atmosféře i nadprůměrně silných záplav, proto je důležité z hlediska managementu těchto ekosystémů porozumět komplexním reakcím a adaptacím dřevin lužního lesa na tyto změny.
|
|
|
Vodní režim půd rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě uhlí
Cejpek, Jiří
Tato disertační práce porovnává vodní režim rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě hnědého uhlí se zvláštním zřetelem na vývoj hydrologických vlastností půd, které jsou určující pro pohyb a zadržování vody v půdě. Zásadní vliv na zásobu půdní vody má technologie zakládání výsypky a její stáří, které spoluurčuje rozvoj vegetace. Během rozvoje půd na výsypkách se zvětšuje polní vodní kapacita a tím schopnost zadržovat vodu, zvětšuje se ale i bod vadnutí. Tyto změny souvisí s akumulací organické hmoty v půdě a s rozpadem jílovců na částice o velikosti fyzikálního jílu. Rozvoj schopnosti výsypkových půd vázat vodu je větší na rekultivovaných stanovištích, kde dochází k rychlejšímu rozvoji svrchního organominerálního horizontu, je zde však větší i bod vadnutí a spotřeba vody. Na nerekultivovaných stanovištích dochází k rozvoji půdního substrátu pomaleji. Celkově jsou, ale rozdíly ve vodním režimu mezi rekultivovanými a nerekultivovanými plochami malé.
|
host ::
RSS.